7 zajímavostí o Vesmíru, které změní váš pohled na svět

Vesmír je obrovský, krásný a děsivý zároveň. Tento tajuplný prostor, plný neznámého, přitahoval pozornost lidí už v dávné minulosti – a přitahuje ji dodnes. Právě Vesmír, který můžeme v noci pozorovat v podobě zářících hvězd a planet, stál za vznikem mnoha mýtů, náboženství, pověr a prvních velkých fyzikálních objevů. Dodnes nikdo neví, zda je Vesmír nekonečný či zda je jen jeden. Podobně je tomu s otázkou jeho vzniku a případného zániku.
Další nezodpovězenou otázkou je existence života – lidskou fantazii nic nedráždí více, než úvahy nad jinými světy, nad mimozemskými formami života nebo jen prostá otázka, co se nachází tam, kde už Vesmír není. Nové technologie nám pomáhají získávat čím dál více informací o tomto tajemném prostoru, ve kterém se naše planeta pohybuje již miliardy let. Jen po malých krůčcích se lidstvu daří odhalovat nekonečná tajemství tohoto vzduchoprázdného prostoru – přečtěte si o 7 faktech, které souvisí s Vesmírem, možná změníte svůj pohled nejen na tento svět.

7) Ve Vesmíru se nachází nejméně 100 miliard galaxií, jako je ta naše

Mléčná dráha, galaxie, ve které se nachází i Sluneční soustava a spolu s ní také naše planeta Země, je lidstvu známa již po tisíce let. Až postupem času lidstvo zjistilo, že se jedná pouze o jednu z mnoha galaxií, které zaplňují Vesmírný prostor. Ve srovnání s jinými je ta naše navíc ještě jedna z těch menších – za to ale prozatím jediná, o které můžeme říct, že v ní existuje život. Vědci si dlouho mysleli, že galaxií jsou ve Vesmíru stovky či tisíce. Ale až moderní Hubbleův teleskop dovolil lidem podívat se do Vesmíru bez všech ostatních rušivých vlivů a navíc docela detailně.
Jaké bylo překvapení mezi astronomy, když jen v maličkém kousíčku, který dalekohled zachytil, napočítali více než 5000 různých, naprosto neznámých galaxií. Na základě jednoduchých výpočtů pak vědci došli k závěru, že v celém Vesmíru se musí nacházet 100 – 200 miliard různých galaxií. Někteří odborníci se pak domnívají, že celkový počet může hravě přesáhnout bilión. To je pro lidský mozek vskutku nepředstavitelné číslo. A v každé galaxii se nachází miliardy planetárních systémů, o kterých nemáme nejmenší představu, jak vypadají.

6) Do naší planety narazí každoročně alespoň jeden meteorit o velikosti osobního automobilu

Opravdu. Naše planeta je doslova bombardována kosmickými tělesy různé velikosti. Ty úplně malé shoří vysoko v atmosféře bez toho, že by si toho někdo všiml. Ty větší pak hoří natolik jasně, že se nám může zdát, jako bychom viděli padat hvězdu. A ty největší z nich shořet nestihnou a dopadnou na povrch Země, v naprosté většině bez větších následků. Dokud se pohybují Vesmírem, říkáme jim meteority, po dopadu na Zemi se nazývají meteory. A těm, které při průletu atmosférou výrazně září, se odborně říká bolidy.
V průměru narazí do naší planety každý rok alespoň jeden meteorit o velikosti osobního automobilu. Valná většina jeho hmoty shoří v atmosféře, ale přeci jenom se stává, že zbytky lze nalézt v místě dopadu. Ačkoliv se zdá takto velký předmět nebezpečný, není tomu tak a většina podobných srážek proběhne bez povšimnutí. Ale jsou známy případy, kdy měl dopad většího vesmírného tělesa zásadní vliv na život na Zemi. V roce 1954 v USA dokonce podobný meteor zasáhl dům a smrtelně popálil ženu, která v něm tehdy spala. Jedná se ale o výjimečný případ, který se zatím nikdy neopakoval. Mnohem nebezpečnější jsou mnohonásobně větší planetky, dříve nazývané asteroidy. Vědci se domnívají, že právě srážka Země s nějakou planetkou zapříčinila v minulosti vyhynutí dinosaurů.

5) K zatmění Slunce dochází 2x až 5x ročně s železnou pravidelností

Nevěříte? Ale je to tak. K zatmění Slunce dochází pravidelně každý rok, podle okolností jej lze pozorovat dvakrát až pětkrát ročně. Důvodů, proč se vám toto tvrzení moc nezdá, je hned několik. Zatmění Slunce lze totiž pozorovat každoročně, ale pokaždé z jiného místa. Dalším faktorem je viditelnost – v případě zatažené oblohy se žádná velká paráda nekoná. A v neposlední řadě je třeba si uvědomit, že každé zatmění nemusí být tak výrazné, aby si toho nezasvěcení zrovna všimli. /plné, několikaminutové totální zatmění se však na jednom místě opakuje zhruba jednou za 350 až 400 let.
Ale klasické zatmění Slunce, kdy se opravdu uprostřed bílého dne planeta Země ponoří na chvíli do tmy, je opravdu vzácností. Pokud jste zažili to poslední, v roce 2015, pak další už na našem území nezažijete – nastane totiž až v roce 2135. Možná ale budete mít štěstí a budete moci za příznivých podmínek pozorovat zatmění neúplné, které se opakuje mnohem častěji. Během zatmění bývá zasažena tímto jevem zhruba setina zemského povrchu – a protože vědci dokážou spočítat dopředu, kdy a kde se tak stane, je dnes zatmění Slunce turistickou atrakcí. V minulosti se jednalo o magický jev a pravěcí i starověcí astronomové tento jev sledovali a přikládali mu rozličné významy.

4) Astronauti ve stavu beztíže narostou až o 3% do výšky

Jedná se o zajímavý a z pohledu běžného člověka zajímavý jev, ke kterému dochází ve chvíli, kdy se astronauti dostanou z dosahu gravitačního pole naší (nebo jiné) planety. Gravitační síla je zřejmě nejuniverzálnější silou v celém Vesmíru a její působení má opravdu zásadní důsledky. Gravitační síla vysvětluje spousty záhad, které dříve lidé nebyli schopni rozluštit, včetně pohybu nebeských těles. Její překonání je obtížné, ale zároveň klíčové pro cesty mimo naši planetu.
Jakmile se dostanete z dosahu gravitačního pole Země, ocitnete se nejen ve vesmírném vakuu, ale hlavně ve stavu takzvané beztíže. To je přesně ten zajímavý stav, jaký si jen těžko dokážete na Zemi představit – jablko nepadá k zemi, voda neteče, ale shlukuje se do velkých kapek a proudí volně prostorem a lidé – astronauti – si užívají nepopsatelné pocity naprosto volného pohybu. Jedním z důsledků absence gravitace je změna výšky. Vědci došli k závěru, že ve stavu beztíže se změní výška astronauta až o 3%, tedy v průměru až o 5 centimetrů. Po přistání je pak výška opět normální.

3) Na Zemi se nachází více než 9 miliónů druhů živých organismů – bez bakterií

Naše planeta se od všech ostatních, které jsme zatím poznali, liší tím, že je na ní život. Doposud nikdo neobjevil život nikde jinde. A nikdo nedokáže s jistotou říci, zda se živé organismy nalézají i na některé jiné planetě někde hluboko ve Vesmíru, nebo zda se jedná o naprosto ojedinělý úkaz, jedinečnost mez trilióny dalších slunečních soustav. Tohle je prostě informace, kterou nevíme a těžko říct, zda se někdy dopátráme pravdy.
Aby toho nebylo málo, tak se život na planetě Zemi vyvinul v nepřeberné množství jednotlivých druhů. Vědci odhadují, že celkem žijeme na naší planetě více než 9 miliónů druhů živých organismů a toto číslo nezahrnuje bakterie.  Zhruba 6,5 milionů živočišných druhů žije na pevnině, dalších 2,5 milionů pak pod vodní hladinou. Nejpočetnější a nejvariabilnější skupinou je hmyz, kterého je více než 5,5 miliónů druhů, zatímco savců pouhých 5,5 tisíc. Z toho všeho zatím bezpečně známe necelé 2 milióny jednotlivých druhů – ještě 7 miliónů tak čeká na své objevení. Ani zdaleka ještě naši planetu a její obyvatele neznáme tak, jak si myslíme.

2) Mezinárodní vesmírná stanice ISS oběhne Zemi 16x za den

Závody o dobývání Vesmíru ustoupily vzájemné spolupráci. Vesmír je tak velký a výpravy do něj tak nákladné, že se o jeho objevování nakonec začaly bohaté národy dobrovolně dělit a vzájemně tak sdílejí nejen investované prostředky, ale také výsledky zkoumání a nové objevy. Jedním příkladem za všechny je obyvatelná mezinárodní vesmírná stanice ISS, která se nachází na oběžné dráze naší planety. Na její stavbě a provozu se podílí 5 nejdůležitějších světových kosmických agentur.
Mezinárodní vesmírnou stanici lze z povrchu Země sledovat bez pomocí dalekohledu ši speciálních přístrojů. Při pohledu na noční oblohu si jistě dříve nebo později všimnete podivné hvězdy, která se pohybuje rychle po obloze, mnohem rychleji než všechno ostatní. Ano, to je právě Mezinárodní vesmírná stanice. Na oběžné dráze, ve výšce zhruba 400 km nad Zemí, ji udržují raketové motory servisního modulu. ISS se pohybuje rychlostí 27 720 kilometrů za hodinu a okolo Země oběhne každých 96 minut, tedy zhruba 16x denně. Je to jeden z nejambicióznějších a nejúspěšnějších projektů, jakého lidstvo ve Vesmíru zatím dosáhlo.

1) Na Venuši trvá den déle než rok – nevíme proč

Venuše je jedinou planetou naší Sluneční soustavy, na které trvá jeden den déle, než rok. Z pohledu člověka nepředstavitelné, ale je to tak. Vědci si myslí, že tato anomálie vznikla někdy v hluboké minulosti, v době, kdy se teprve utvářely základy Sluneční soustavy a planetárního systému tak, jak je známe dnes. Ale přesto není takové vysvětlení pro většinu odborníků dostatečně uspokojivé a stále si lámou hlavu nad tím, jak tento jev uspokojivě vysvětlit.
Pro hrubou představu stačí uvést, že jeden den na Venuši trvá přibližně 243 pozemských dní, zatímco jeden rok tamtéž trvá pouze 225 dní. Takže kdyby bylo možné, aby na Venuši žili lidé, prožili by na této planetě více let, než kolik by viděli východů a západů Slunce. Zajímavá, možná až lehce děsivá představa, ale přesně takhle nějak vypadá realita na této nehostinné planetě. A to lidé dlouho doufali, že právě na Venuši by snad mohl existovat život. Sondy, vyslané k povrchu Venuše však zjistily, že podmínky pro život zde nejsou a živé organismy zde nemohou existovat ani v těch nejdivočejších scénářích.